Domů
2.02.2009
Lidská fyzická atraktivita z pohledu evoluční psychologie
Dnes výjimečně uveřejním na svém blogu příspěvek od někoho jiného, od svého ženského alter-ega (zasvěcení ví :) ). Jde o práci psanou pro předmět Komparativní psychologie a týká se tématu fyzické atraktivity, které mě taktéž, podobně jako autorku, nesmírně zajímá. Text nahlíží na problematiku prizmatem evoluční psychologie vycházející z vývojového pohledu na lidskou mysl i kulturu ovlivněného neodarwinismem. No, snad si počtete.
Celý článek
Zapsal: peyraq
2.02.2009, 16:29:00,
Komentáře (0)
Předmět s poetickým názvem "Duševní hygiena" na naší škole vyžaduje k ukončení napsat práci na jedno z několika velmi pofidérních témat. Po studentech se chtějí tři stránky o něčem jako "Moje životní filozofie" nebo "Smysl života" a tak podobně. Osobně jsem si vybral něco, o čem by třeba i stálo psát, "Volba profese psychologa". Jak moje esej dopadla? Podívejte se sami...
Poslední dobou jsem na různých webových diskusích narážel na odkazy na záznamy přednášek z 
Není tomu tak dávno, co jsem dočetl učebnici od Roberta Sternberga s názvem Kognitivní psychologie. V této bibli neopomněl zmínit autor svou vlastní teorii inteligence a připojil k ní i odpovídající kritiku jiných kapacit v oboru. Teď se mi dostala do rukou práce zaměřená trochu lidověji. Kniha Úspěšná inteligence nejprve ostře odmítá současnou koncepci IQ používanou v testech na amerických školách (a opírá se i do testování jako takového) a následně Sternberg nabízí vlastní teorii IQ. Pojďme se podívat, co pěkného se dá v této publikaci najít.
Ti, co mě znají, asi vědí, že mou první přečtenou psychologickou publikací byly Freudovy Přednášky k úvodu do psychoanalýzy. Od té doby až podnes vidím v hlubinné psychologii jedinečnou cestu k poznání lidské duše. Během studia jsem se však střetl s mnoha výzkumy, které narušovaly původní Freudovy představy. Moderní teorie paměti a výzkum blízkého vztahu matky s dítětem (attachmentu) radikálně změnily náš pohled na to, jak má psychoanalýza vypadat. Do značné míry teoretici psychoanalýzy uznávají práci tzv. školy objektních vztahů (např. Winnicott). Vladimír Vavrda, český psycholog a psychoterapeut, nás v útlé knize seznamuje s tím, jak se může pod těmito vlivy moderním způsobem přistupovat k psychoanalýze.
Blíží se konec semestru a s ním i spěch a kvalt, dodělávání různých seminárek, prezentací a podobně. Na jeden z předmětů jsem si připravil drobný výzkum a pro další analýzu dat potřebuji ještě pár lidí, co mi vyplní dotazník. O co přesně jde? Kanadská psycholožka GENEVIEVE MARIE JOHNSON, Ph.D. vymyslela v jednom z posledních čísel Cyberpsychology&Behaviour 3 dimenze internetového chování. Aby toho nebylo málo, tak k nim vytvořila dotazník, který je má měřit. Dotazník jsem ze článku vzal a přeložil do češtiny, naleznete ho dále. Už jsem sběr dat ukončil, děkuji všem, co přispěli a brzy čekejte vysvětlení, o čem to vše mělo být.
Tak, a je to tady. Slíbený článek o trendu singlovství přichází. Vypracoval jsem ho na Vývojovou psychologii a vypracoval jsem ho s nezvyklou chutí a zápalem. Poslední dobou se totiž otázka skrytá v titulku stává stále více aktuální. Trend solitérního života se k nám dostává z USA přes západní státy EU. Ovšem, co to vlastně znamená „být single“? Odpověď je složitější, než se zdá. 
Vracím se sem já, i můj malý svět. Až jsem se divil, kolik lidí z mého okolí mě uhánělo, abych sem konečně zase něco napsal. Řekl jsem si, „Inu dobrá, když to chtějí, mají to mít!“ a s jemným ironickým úsměškem teď tvořím tento epos. O čem bude? Nu, musím navázat a sdělit vám, co se děje v mém životě, v mém okolí, v mých oblíbených hospodách a tak nějak vůbec všechno. Jsem upřímně zvědavý na to, jestli to někdo dočte až do konce. A nebojte, objeví se tu zase brzy i něco skutečně smysluplného. Přeci jen neustále čtu :).
O víkendu čtrnáctého až šestnáctého prosince zažila skupina sedmnácti budoucích psychologů něco neobyčejného. Prošli jsme si něčím, co nám ukázalo, že naše práce má smysl. Jeli jsme do vesničky Dobrá Voda na skupinový výcvik, který bych směle nazval skupinovou psychoterapií. Terapie pro psychology? Zní to směšně? Inu uvidíte sami. Vyrazili jsme z Brněnského nádraží kolem půl třetí… 
Tak jsem se zas vrátil do krásného prostředí našeho malého Bruensis. Pod pevnostními zdmi Špilberku jsem si zapálil cigaretu a vychutnával plnými doušky atmosféru mnoha světel – mnoha nadějí. Popíšu vám alespoň v náznacích, co se v posledních dnech v ulicích mojí mysli událo. Trocha autobiografie snad potěší každého :).
Po obrovské mediální masáži o tomhle snad ví každý. V Praze v Lucerně se koná jedinečná výstava různě naaranžovaných mrtvých Číňanů. Někdo křičí, jak je to hrozné, jiní si libují a vzdělávají se při pohledu na rozpitvaná těla. Takovou příležitost k testu vlastní etiky a síly svého žaludku jsem si nemohl nechat uniknout. A tak jsem vyjel do Práglu plný rozporuplných očekávání...
Paní Rowlingová si řádně nahrabala, jen co je pravda. Vzniknul kult, na ulici na mě z mnoha triček koukají Potteři, lidé se snaží hrát v tělocvičnách famfrpál a já čtu, abych zjistil, o čem to celé vlastně je. Joanna oplývá fantazií, dokáže kombinovat nápady a zakrývat přitom obratně určité nesouvislosti. Čekal jsem napjatý, jak to celé skončí. Podaří se sérii vyvrcholit ve velkém stylu?
Z takových čtyřech knížek se dá zadělat na kvalitní salát. Vezmete hutné stránky plné zajímavých historických faktů, šoupnete do toho trochu romantiky a nakonec to zalijete notnou dávkou kvalitní filozofie. A pokud už teď necítíte říznou hořkosladkou vůni lákající všechny nervové buňky, pak čtěte dál o díle děl sepsaném Lvem Nikolajevičem Tolstým.
Černý plamen tančící polku po (pohlavních) údech anonymních buzerantů mi znovu dokázal, že umí psát. Někomu asi nebude sága o věčném návratu do stavu nezaměstnanosti úplně po chuti, ovšem já jsem si ji užil jako kvalitního ranního posezení na míse. Poslouchám při čtení nové album Xavera Baumaxi, takže můžete v téhle knižní recenzi zachytit i ozvy jednoho hudebního burana ze severu Čech.
Na blogu IamKryšpín vznikla 
Jednou jsem si to tak šinul do knihovny, když tu náhle u dveří spatřím stůl plný knih s nápisem „Vyřazeno“. Ani chvíli jsem neváhal a začal si prohlížet tituly. Z bláta jsem nakonec vytáhl opravdový klenot… krásně ilustrovanou sbírku sci-fi povídek z roku 1985. Ta jména: Clarke, Asimov, Lem, Bradbury, Dick a mnoho mnoho dalších známých i méně známých mistrů žánru. Pojďme můj objev prozkoumat detailněji.
Možná se to zdá divné, ale i já, netknutý intelektuál, jsem se dotýkal ženského těla. Inu, je po všem a tak jsem zas jednou sám jen se svými myšlenkami, vjemy a potřebami. A tak jsem se rozhodl vykopat pořádný kanál, přiblížit se běžnému pracujícímu opálenému dělníku. Řeknu vám, tak trochu jim ten život závidím.
Slíbí vám pohádkové výdělky (i 100 000 našich českých korunek za měsíc), úspěch, zajištěný postup, Porsche nebo BMW dle vašeho výběru… Co pro ně máte dělat? Pro ně nic! Pro sebe, makáte jen na svém políčku! Děláte si, jak chcete, kdy chcete a v podstatě i co chcete. To, jestli budete lidi okrádat trochu, moc, nebo vůbec, to je jen na vás. Já jsem si zvolil třetí cestu. Proč? 
Vždycky mě zajímala pole nezoraná, do kterých se poctivý usedlý muž neodváží zajet pluhem poznání. A je to tu! Evoluční psychologie vycházející z oblíbeného Darwinova učení nám ukazuje, že jsme tak nějak předurčeni se ku..it a za ku..ami chodit. Už jen vehementní odmítání podobných myšlenek mě popuzovalo. Jako zlobivé dítě jsem si musel začít hrát se sirkami a lahví propan-butanu. Uvidíme, jestli to vybuchne. Postarší dáma s PhDr. mě ohodnotila 2- a chtěla „vysvětlit“ některé „šokující“ věty – tyto myšlenky zvýrazním tučně, aby je nepozorný čtenář náhodou nepřehlédl. 
Poslední dobou nesleduji nic jiného než tenhle dokonalý seriál. Mám absťák, protože tento týden na Foxu neběží (až příští úterý! ouu!) a tak píšu kompenzující článek. Předtím jsem se díval na Prison Break, ale ten mi oproti House MD přišel nudný a bez nápadu. Doktor Greg House je sarkastický prasák, co to má v hlavě až moc dobře srovnané. Něco jako Charles Bukowski s nevychlastaným mozkem a s doktorátem z medicíny. Moje vášeň dokonce došla tak daleko, že jsem se zařekl, že budu překládat titulky pro další sérii.